V požívání i zneužívání alkoholu se postupně promítaly různorodé kultury a obyčeje podle krajů a zemí. Společná všem byla vždy touha člověka po zrakové i sluchové halucinaci. To bylo velmi využíváno i v náboženství, například mexických Indiánů. Pilo se při náboženských obřadech. Nejdříve pili kaplani, potom přítomný indiánský lid vedený ke zbožnosti. Víru v nadpřirozené síly mělo požití alkoholu ještě usnadnit. A protože požití alkoholu bylo motivováno zbožností, tak na něm nebylo nic špatného, ba naopak. A jelikož pití probíhalo pod kontrolou kaplanů i ostatní veřejnosti, vytvořila se jakási náboženská norma s příslibem, že požití alkoholu proběhne bez pijáckých excesů.