„To hlavní na tom je,“ končil jsem svou řeč, „že snadný přístup k alkoholu vzbudil ve mně i chuť na něj. Nestál jsem o alkohol. Posmíval jsem se mu. A přece jsem teď nakonec sám posedlý pijáckou vášní. Dvacet let bylo potřeba, aby se ve mně zahnízdila touha po alkoholu, a deset dalších, aby vzrostla. A výsledek toho, že jsem hověl této touze, je vše jiné, jen ne dobrý. Povahou jsem dobrosrdečný a veselý. A přece, jakmile se dostanu do styku s Démonem alkoholu, hned trpím prokletím intelektuálního pesimismu.