Tridy

ABSTINENTI-umějí uhasit žízeň i uspokojit svou chuť kteroukoli tekutinou, v níž není žádný alkohol, protože požití této látky v sebemenším množství odmítají, aˇy už je k tomu vede jakýkoli důvod. Pokud jde o zařazení někoho mezi abstinenty, lze říci, že je to titul sice znevažovaný, mnohými posmívaný, ale podle medicínských směrnic těžko dosažitelný. Abstinentem můžeme totiž nazvat člověka, který nepožil alkoholický nápoj v lekékoli formě a množství po dobu alespoň tří let. Dá se předpokládat, že důsledných abstinentů je málo a pokud jsou, vyskytují se nejčastěji mezi dětmi do věku pěti až šesti let. V tomto věku v největším počtu případů totiž končí i abstinence dětí, protože na základě iniciativy některého konzumenta nebo pijáka v rodině okusí dítě nejdříve pivo, později víno apod. Začíná tak dříve či později se systematickým chuťovým nácvikem na tyto nápoje.
KONZUMENTI-většina z nás se už v dětství či v mladistvém věku a méně už v dospělosti zařadí do velké rodiny konzumentů, kteří od alkoholického nápoje chtějí opravdu jen tekutinu a chuť a až na nějaké výjimky ani vlastně nevědí, jaké účinky na nervový systém má alkohol obsažený v nápoji. Tedy dospělý konzument pije vhodný alkoholický nápoj ve vhodném množství. konkrétně jde o třetinku piva nebo jeden decilitr vína po práci nebo po jídle. Takový konzument nápoj vypije, uspokojí svou chuť, ale protože požil kolem 7 - 10g alkoholu, který zdravá játra umí rozložit ještě během vstřebávání, tj.během jedné hodiny, alkohol se v krvi prakticky neobjeví a naovlivní tedy nervovou činnost. Do kategorie konzumentů patří malé procento mužů, značné procento žen a také velké procento mladistvých. Mnozí členové skupiny konzumrntů se nejdříve občas a nakonec definitivně dostávají do skupiny nasledující, do skupiny pijáků.
PIJÁCI-této skupině nestačí alkoholické nápoje ani jako zdroj tekutiny, ani je neuspokojuje jejich chuť. Žádají si již účinků alkoholu obsaženého v nápoji - žádají si alkoholickou euforii. Takového pocitu euforie lze dosáhnout nejrůznějším způsobem, ovšem nejlepším je ten, kdy tzv. pravé euforie dosahujeme přirozenou cestou spojenou s menší nebo větši námahou. Je však mnoho lidí, kteří zjistí, že pocity pravé euforie jsou spojeny s příliž velkou námahou, s osobním nepohodlím, a objeví, že totéž rozpoložení mysli jim přinese přiměřená hladina alkoholu v jejich krevním oběhu. Zkonzumují tedy alkoholický nápoj ne pro uspokojení žízně, ale především proto, aby pod vlivem alkoholu - drogy - pocítili euforii, o které se domnívají, že je bez jakéhokoli rizika. Musíme ji však po právu nazvat euforií nepravou.