Porovnání výsledků dechového analyzátoru

a plynové chromatografie:
Názory na přesnost stanovení alkoholu v krvi analýzou vydechovaného vzduchu se často odlišují. Pohled na přesnost stanovení je mnohdy ovlivněn i z komerčních důvodů či nedostatečné znalosti uvedené problematiky. Závěry jsou často činěny pouze z jedné naměřené hodnoty, bez další kontroly naměřené hodnoty.
Na základě uvedených skutečností bylo provedeno porovnání výsledků dechového analyzátoru Dräger 7410 a plynového chromatografu při stanovení alkoholu v krvi. Do souboru dat byla začleněna pouze měření prováděná na Protialkoholní stanici hl. m. Prahy s následným odběrem vzorku krve, mezi čímž nebyla časová prodleva delší pět minut. Do datového souboru nebyly zařazeny hodnoty do 0,20 g.kg-1 . Hodnoty stanovené plynovou chromatografií byly potvrzeny Widmarkovou metodou.“
2) K dalším metodám orientačního zjišťování alkoholu v krvi patří klinické vyšetření, které provádí lékař před odběrem krve. Povinnost vyšetřujícího lékaře je provést testy a vyšetření (pozorování zevně viditelných příznaků opilosti, koordinovanost pohybů, stav oděvu apod.), a na jejich základě uvést do protokolu závěr, zda vyšetřovaný jeví či nejeví známky požití alkoholu.
Výsledky klinického vyšetření jsou rovněž posuzovány jako orientační, protože ovlivnění alkoholem, jehož podstata spočívá v poruchách pozornosti, rozvahy a pohotovosti v jednání, oslabeném vnímání vnějších podnětů a poruchách osobnosti, není vždy možné lékařským vyšetřením, tj. běžnými subjektivními metodami prokázat.
Chování a vnější vzhled vyšetřovaného je při klinickém vyšetření ovlivňován jak sebeovládáním, množstvím a složením potravy před a během pití alkoholu, návykem na požívání alkoholu, věkem, tělesnou konstitucí, pohlavím, na psychickém stavu a tělesné vyčerpanosti a k tomu mohou přistoupit i faktory subjektivního přístupu lékaře. Mimoto je třeba vycházet ze skutečnosti, že k vyšetření dochází až po určitém časovém odstupu od požití alkoholu a deliktu.
V praxi, při posuzování vlivu alkoholu na schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo, zaujímá klinické vyšetření druhé místo za laboratorně zjištěnou hladinou alkoholu v krvi.