Výčepy

byly tedy přece jen k něčemu dobré. Když jsem pak zase seděl za pachtícími se koňmi, trvalo to celou hodinu, než jsem ten suchar spořádal. Po kousíčkách jsem ho okusoval, nikdy jsem neztratil ani drobeček a přežvykoval jsem jej, až se proměnil v nejchutnější těstíčko. Nikdy jsem tuto lahůdku sám od sebe nespolkl. Jen jsem ji ochutnával a vychutnával, převaloval ji po jazyku a přitiskoval v ústech hned k jedné, hned zas k druhé tváři, až se konečně rozplynula do jemných kousíčků a drobečků, jež jsem polykal a spouštěl volně dolů do hrdla. Kdykoliv jsem se dal do vodových sucharů, Horace Fletcher pro mne nic neznamenal.