Nelson, kterému říkali Mladý árám na rozdíl od jeho otce, Starého áráma, se plavil na lodi Sob s nějakým Clamem. Clam byl odvážný jako čert, ale Nelson byl bezohledný jako šílenec. Bylo mu dvacet let a tělo měl jako Herkules. Když ho za několik let zastřelili v Benicii, ohledávač mrtvol prohlásil, že je to nejramenatější chlap, jakého kdy viděl ležet na márách.
Nelson neuměl číst ani psát. Dostal dril od svého otce v San Francisku, a lodi mu byly druhým domovem. Měl přímo zázračnou sílu a jeho pověst pro jeho rváčskou povahu byla na pobřeží všelijaká, jenom ne dobrá. Míval záchvaty zuřivosti a dopouštěl se šílených, hrozných kousků. Seznámil jsem se s ním při první výpravě na Flamendru a viděl jsem ho, jak se za vichřice plaví na Sobu a loví ústřice všude kolem nás, zatímco my jsme leželi na dvou kotvách, plni strachu, jak se dostaneme k pobřeží.
To byl chlapík, ten Nelson! A když tak kráčel kolem výčepu U Poslední naděje a oslovil mě, byl jsem na to velmi pyšný. Ale představte si mou pýchu, když mě hned pozval, abych se s ním šel napít. Stál jsem u pultu a vypil s ním sklenku piva a chlapsky jsme si povídali o ústřicích, o lodích a o záhadě, kdo asi prostřelil hrstkou koulí hlavní plachtu Annie.
Povídali jsme si a okouněli u nálevního pultu. Bylo mi divně, proč tu ještě civíme, když už jsme dopili pivo. Ale copak jsem si mohl dovolit říci, abychom odešli, když si Velký Nelson usmyslel, že se opře o pult? Po několika minutách mě k velkému údivu vyzval, abych si dal ještě nalít, a tak jsem si dal nalít. A pořád jsme si povídali a Nelson nejevil ani nejmenší úmysl odejít od pultu.
Sledujte mě chvilku, než vám vysvětlím, co jsem si tenkrát myslel a jaký jsem byl zelenáč. Především jsem byl velmi hrdý na to, že jsem ve společnosti Nelsona, nejhrdinštější postavy mezi lovci ústřic i mezi všemi dobrodruhy v zálivu. Naneštěstí pro můj žaludek i pro mou sliznici Nelson byt tak trochu podivín, a velmi ho to bavilo, když mě mohl takto častovat pivem. Neměl jsem nějaký zásadní odpor k pivu, a že mi ani nechutnalo, to nemohlo být důvodem, abych si odepřel tu čest být v Nelsonově společnosti. Nelson si prostě usmyslel, že se bude pít a že mám pít s ním. Tak dobrá, tu chvilku nepohodlí už nějak vydržím.