Zeptal jsem se Pavouka, jen tak jakoby nic, co vlastně Franka tak dopaluje. „Žárlí na tebe jako blázen,“ odpověděl. „Myslíš?“ řekl jsem, a dál jsem o tom nemluvil, jako by to nestálo ani za řeč.
Ale nechť si každý představí hrdost patnáctiletého mladíka, když se doví, že Francouz Frank, padesátiletý dobrodruh, námořník všech moří, na něho žárlí – a to pro dívku, která má tak krásně, romantické jméno, Královna lovců ústřic. čítal jsem o takových věcech v knihách a myslel jsem si, že se mi takového něco může přihodit, až jednou dorostu. Ach, cítil jsem se jako skvělý mladý ďábel, když jsme tenkrát zrána napjali hlavní plachtu, zdvihli kotvu a vyrazili proti větru do zálivu na cestu dlouhou tři míle.