Účinky alkoholu, důsledky alkoholismu

Bezpečná dávka - pro zdravého dospělého člověka je podle expertů Světové zdravotnické organizace do asi 20 g 100 % lihu za den (16 g pro ženu, 24 g pro muže), což je asi do půl litru piva nebo 200 ml vína, 50 ml destilátu.
Alkohol je jednoznačně nejpopulárnější, nejdostupnější a nejzneužívanější drogou. Euforizující, povzbuzují účinky alkoholického nápoje okusila alespoň jedenkrát většina lidí, mnozí z nich pak i následky po jeho předávkování. Jen málokdo z těch, kdo zažili zmíněné nepříjemné pocity, se však s alkoholem navždy rozžehná. Téměř nikdo nepochybuje o tom, že je návykovou látkou, na její škodlivost však nemají všichni stejný názor. Je jisté, že časté používání alkoholu zdraví neprospívá, rovněž větší jednorázová dávka má prokazatelně negativní, někdy až toxické účinky. Alkohol přímo poškozuje centrální nervový systém, dráždí zažívací ústrojí a při jeho odbourávání jsou zatěžována játra. Polemiky se vedou o škodlivosti či naopak neškodnosti malých dávek tohoto odedávného souputníka člověka.
Alkohol působí poruchy zrakového vnímání (tunelové vidění, zhoršené vnímání barev), sklon nebezpečně riskovat, přeceňovat se, horší odhad vzdálenosti, reakční čas se prodlužuje, při vyšší hladině poruchy rovnováhy, nebezpečí spánku během řízení. Řízení je zhoršeno i při nízkých hladinách alkoholu v krvi. Zvýšené riziko nehody trvá i v kocovině. Dopravní nehody pod vlivem alkoholu bývají těžší. Častější je polytraumatizace (výskyt mnohočetných poranění), častější jsou i smrtelné nehody. Riziko úrazu u alkoholem ovlivněného mladého řidiče je ještě podstatně vyšší než v pozdějších letech.
Alkohol ovlivňuje mozek dvěma způsoby. Je to anestetikum, které otupí smyslové vnímání a cítění. Zároveň zpomaluje akce a reakce. Po alkoholu se člověk může cítit šťastnější, chytřejší a jistější. Nicméně je to stejná situace jako u všech ostatních drog - tento pocit má pouze ten, kdo je pod vlivem alkoholu. Všichni ostatní vidí, že opak je pravda. Dlouhodobým požíváním alkoholu si člověk ničí zdraví a může u něho dojít k poškození mozku a jater, žaludku či zažívacího systému, ale i k mnoha dalším problémům.
Sílu návykovosti na alkohol můžete vidět na závislém člověku, který se rozhodne s pitím skončit. Takový člověk zřejmě bude trpět abstinenčními příznaky, mezi které patří pocení, třesavka, nevolnost a halucinace.
Vlivem alkoholu roste např. riziko úrazu, dopravních nehod, po vyšších dlouhodobě přijímaných dávkách je oslabena imunita (roste riziko infekcí a nádoru). Časté jsou jaterní nemoci a další choroby trávicího systému, po dlouhodobě přijímaných vysokých dávkách se mohou objevovat duševní poruchy a poruchy paměti. Vyšší riziko nádoru v oblastech, které přicházejí do styku s alkoholem, a rakoviny prsní žlázy u žen. Periferní polyneuropatie je postižení periferních nervů (nejčastěji dolních končetin) v důsledku mnohaletého pití alkoholu. K dalším rizikum patří alkoholová epilepsie, alkoholické psychózy atd.