Alkoholismus

Nepřiměřené a časté požívání alkoholu může způsobit značné poškození organismu. Začneme trávicím ústrojím. Zde dochází, jak ke změnám na žaludeční a střevní sliznici, tak i ke změnám žaludečních šťáv. To vede k poškození sliznice a má velký význam při příjmu potravy a trávení. Často se u pacientů, kteří mají potíže s nadměrným množstvím alkoholu, setkáváme s operací žaludku. U alkoholiků dochází také k silnému poškození jater. Játra jsou největší žlázou v těle. Přes játra protéká veškerá krev a jako první přicházení do styku s látkami přijatými z potravy. Jaterní buňky mají obrovskou regenerační schopnost, jsou však vystaveny účinku odpadních produktů metabolismu těla. Produkují žluč, díky které dostávají nežádoucí látky z těla ven. Je-li do jater přivedena krev obsahující větší množství alkoholu, začnou jaterní buňky produkovat enzym alkoholdehydrogenázu, jejímž působením se alkohol postupně snižuje. U lidí závislých na alkoholu bývají játra zvětšená a citlivá. Alkohol dále způsobuje škody na srdci a nervovém systému.Touto prací bych se rád dotknul především těch, kteří rádi holdují alkoholu, aby si rozmysleli kolik toho musí vypít, aby si dokázali, jak jsou dobří. Alkohol by se měl pít s mírou a jen v určitých případech. jenže to se asi nikdy nestane, protože ne všichni si dokáží říct NE.

Účinky alkoholu, důsledky alkoholismu

Bezpečná dávka - pro zdravého dospělého člověka je podle expertů Světové zdravotnické organizace do asi 20 g 100 % lihu za den (16 g pro ženu, 24 g pro muže), což je asi do půl litru piva nebo 200 ml vína, 50 ml destilátu.
Alkohol je jednoznačně nejpopulárnější, nejdostupnější a nejzneužívanější drogou. Euforizující, povzbuzují účinky alkoholického nápoje okusila alespoň jedenkrát většina lidí, mnozí z nich pak i následky po jeho předávkování. Jen málokdo z těch, kdo zažili zmíněné nepříjemné pocity, se však s alkoholem navždy rozžehná. Téměř nikdo nepochybuje o tom, že je návykovou látkou, na její škodlivost však nemají všichni stejný názor. Je jisté, že časté používání alkoholu zdraví neprospívá, rovněž větší jednorázová dávka má prokazatelně negativní, někdy až toxické účinky. Alkohol přímo poškozuje centrální nervový systém, dráždí zažívací ústrojí a při jeho odbourávání jsou zatěžována játra. Polemiky se vedou o škodlivosti či naopak neškodnosti malých dávek tohoto odedávného souputníka člověka.
Alkohol působí poruchy zrakového vnímání (tunelové vidění, zhoršené vnímání barev), sklon nebezpečně riskovat, přeceňovat se, horší odhad vzdálenosti, reakční čas se prodlužuje, při vyšší hladině poruchy rovnováhy, nebezpečí spánku během řízení. Řízení je zhoršeno i při nízkých hladinách alkoholu v krvi. Zvýšené riziko nehody trvá i v kocovině. Dopravní nehody pod vlivem alkoholu bývají těžší. Častější je polytraumatizace (výskyt mnohočetných poranění), častější jsou i smrtelné nehody. Riziko úrazu u alkoholem ovlivněného mladého řidiče je ještě podstatně vyšší než v pozdějších letech.
Alkohol ovlivňuje mozek dvěma způsoby. Je to anestetikum, které otupí smyslové vnímání a cítění. Zároveň zpomaluje akce a reakce. Po alkoholu se člověk může cítit šťastnější, chytřejší a jistější. Nicméně je to stejná situace jako u všech ostatních drog - tento pocit má pouze ten, kdo je pod vlivem alkoholu. Všichni ostatní vidí, že opak je pravda. Dlouhodobým požíváním alkoholu si člověk ničí zdraví a může u něho dojít k poškození mozku a jater, žaludku či zažívacího systému, ale i k mnoha dalším problémům.
Sílu návykovosti na alkohol můžete vidět na závislém člověku, který se rozhodne s pitím skončit. Takový člověk zřejmě bude trpět abstinenčními příznaky, mezi které patří pocení, třesavka, nevolnost a halucinace.
Vlivem alkoholu roste např. riziko úrazu, dopravních nehod, po vyšších dlouhodobě přijímaných dávkách je oslabena imunita (roste riziko infekcí a nádoru). Časté jsou jaterní nemoci a další choroby trávicího systému, po dlouhodobě přijímaných vysokých dávkách se mohou objevovat duševní poruchy a poruchy paměti. Vyšší riziko nádoru v oblastech, které přicházejí do styku s alkoholem, a rakoviny prsní žlázy u žen. Periferní polyneuropatie je postižení periferních nervů (nejčastěji dolních končetin) v důsledku mnohaletého pití alkoholu. K dalším rizikum patří alkoholová epilepsie, alkoholické psychózy atd.

Alkoholismus

Alkoholismus je většinou chápán jako nadměrné či pravidelné pití alkoholu, spojené s nebezpečím získání návykového chování. Tento sociálně patologický jev má velmi neblahý vliv na jedince, rodinu a celou společnost. I přes tuto poměrnou závažnost je společnost ve srovnání s např. drogovou problematikou velmi tolerantní a shovívavá. Alkohol je totiž považován za legální návykovou látku a společně s tabákem je veřejností nejvíce podceňován. Při zkoumání alkoholismu je nutno rozlišovat mezi běžným společensky obvyklým užíváním alkoholu a mezi chronickým alkoholismem. Někteří lidé pijí alkohol jen při společenských příležitostech, jiní ho nepijí vůbec a další skupinou jsou naopak silní pijáci. Světová zdravotnická organizace definuje chronického alkoholika "jako jedince s chronickým onemocněním, které se manifestuje jako narušené chování. Je charakterizováno opakovanou konzumací alkoholických nápojů, která překračuje obvyklou dávku požívání nebo vyhovění společenským zvykům společnosti a projevuje se jako narušování zdraví pijáků nebo jejich ekonomické a sociální funkce". Z této definice vyplývá, že alkoholismus je chápán jako individuální i jako společenský problém.
Příčiny zneužívání alkoholu a závislosti na něm jsou různé: genetické, biologické, psychické a sociální. Novější studie prokazují genetický podíl na vytvoření závislosti na alkoholu, touze po alkoholu a poruchách vědomí během excesů u jedinců z rodin alkoholiků. Některé psychologické teorie tvrdí, že alkoholici jsou nezralé osobnosti, což má původ v úzkém vztahu k matce. Jiní dokazují, že alkoholici jsou sami k sobě příliš shovívaví. Další uvádějí, že mají často sexuální problémy vyvolané slabým pohlavním pudem, impotencí nebo stydlivostí k druhému pohlaví nebo trpí nějakým druhem sexuální deviace. Nadměrné pití alkoholu bývá považováno za vnější projev hlavního sociálního či psychického stavu, který vytváří potřebu alkoholického opojení, potřebu úniku z pocitů méněcennosti, nejistoty, úzkosti nebo deprese - tzv. pití na kuráž.
Alkoholici uvádějí, že alkohol pijí proto, aby jim dobře trávilo, aby měli chuť k jídlu, aby si posílili odvahu, nebyli nervózní, mohli dobře spát a zapomněli na neshody s manželkou či šéfem. V některých případech chtějí být ženy rovné mužům.