Johnny se na mě ostře zadíval a jsem si jist, že uhádl, jaký pokrok jsem udělal ve výchově k pijáctví, a nalil si ze své soukromě láhve. To trochu zabolelo mou lakotnou duši. Nalil si za deset centů, zatímco my pili po pěti! Ale zabolelo to jen na chvilku. Pustil jsem to z mysli jako cosi nedůstojného, vzpomněl jsem si na své předsevzetí a nedal jsem to na sobě ani znát.

Když jsme dopili, řekl jsem mu: „Napište mi to radši do knížky.“ A s uspokojením jsem se díval, jak zasvěcuje novou stránku mému jménu a zapisuje tam sumičku třiceti centů za nápoje, které jsem dal dokola. A již jsem viděl jakoby zlatou mlhou budoucí chvíle, v nichž ta stránka bude popsána, křížem přetržena a popsána nová.

Dal jsem ještě jednou nalít dokola a tu se Johnny k mému překvapení vykoupil za ten lok po desíti centech. Za pultem nám taky nalil dokola a usoudil jsem, že tak vše finančně vyrovnal.