Tento tažný kůň, tak jako jiné koně a jiní tvorově včetně člověka, je oslepen životem a má zmámeně smysly. Chce žít, ať to stojí co chce. životní hra je dobrá, i když celý život je jedinou bolestí, a i když život nakonec vždycky prohrává. To je řád pravdy, jenž se udržuje ne snad jen pro vesmír, nýbrž i pro všechny živé bytosti v něm, jež chtějí existovat po krátkou dobu, než zahynou. Tento řád pravdy, ať už je jakkoli mylný, je zdravým a normálním řádem, v nějž život musí věřit, má-li dále existovat.
člověku jako jedinému ze všech živých bytostí bylo dáno do vínku hrozně privilegium rozumu. člověk pomocí svého rozumu může pronikat pod klamný povrch věcí a může pohledět tváří v tvář vesmíru, který je tak drsný a bezohledný vůči jeho snům. Může to učinit, avšak není to pro něj dobře. Aby člověk žil, a žil plně, aby překypoval životem, aby byl skutečně živý (skutečně byl), k tomu je třeba, aby byl životem oslepen a aby měl zmámeně smysly. Co je dobré, je pravdivě. A to je řád pravdy, byť i nižší, s nímž se člověk musí obeznámen a řídit své činy neotřesitelnou jistotou, že toto je absolutní pravda a že v celém vesmíru nemůže žádná jiná pravda obstát. A pro člověka je dobré, když se spokojí s klamem i zdánlivou spolehlivostí svých smyslů, když si je vědom nástrah těla a když pohlíží na všechny vylhaně vášně mlhavým závojem, který zastírá jeho vnímavost. Je dobře, když nevidí stíny ani marnivost všeho a nedá se strhnout vlastními choutkami a náruživostmi.