Ale daň jsem musel zaplatit. Můj Démon ji začal vybírat a nevybíral ji ani tak mnoho na těle jako na duchu. Stará vleklá choroba, Jež byla povahy čistě duševní, opět u mne propukla. Staré příšery, na dlouhý čas uspané, začaly opět zdvihat hlavu. Avšak byly to jiné a ještě příšernější představy. Staré příšery, jež ve svém počátku byly intelektuální povahy, uspala zdravá a normální logika. Avšak nyní je probudila k životu čirá logika Démona alkoholu a Démon alkohol nikdy neuspává příšery, které jednou probudí k životu. Při chorobném pesimismu, zaviněném pitím, musí člověk pít dále, aby našel utišující prostředek, který mu Démon alkohol stále slibuje, ale nikdy nedává.
Ale jak popsat tuto čirou logiku těm, kdo ji na sobě nikdy nezakusili! Snad je nejlépe říci hned na počátku, jak nemožný je takový popis. Představte si například říši hašiše, říši obrovských časových a i prostorových rozměrů. Před několika lety jsem se vydal na dvě pozoruhodně cesty do této daleké říše. Dobrodružství, která jsem tam prožil, se mi vpálila do mozku až do nejmenších podrobností. A přece jsem se marně pokoušel nekonečnou řadou slov popsat i nejnepatrnější jejich část lidem, kteří se tam nikdy nedostali.
Užívám celou hyperbolu metafor a líčím, kolik staletí času a kolik nepředstavitelně hrůzy a úzkosti skrývá v sobě každá chvíle z těchto chvil, Jež jsou tak krátké jako intervaly mezi notami divoké písně, hraně chvatně na piano. Mluvím celou hodinu, snažím se vypodobnit jen jednu jedinou stránku této říše hašiše, a nakonec jim neřeknu nic. A když jim nedovedu vylíčit ani tuto jedinou stránku veškerých a nesmírných hrůz a podivností, vím, že se mi nepodařilo vzbudit v nich ani nejmenší představu o říši hašiše.
Když však promluvím s někým, kdo tu začarovanou říši sám již procestoval, hned mi porozumí. Jediná věta, slůvko vyvolají v jeho duchu představy, Jež by v duchu toho, kdo v tě zemi nebyl, nevyvolaly ani celé hodiny slov a vět. A tak je tomu i s říši Démona alkoholu, v níž vládne čirá logika. Těm, kdo v ní nepobyli, zdá se poutníkovo vyprávění vždy nepochopitelné a fantastické. A tak mohu jen poprosit ty, kdo to sami nezakusili, aby se snažili uvěřit mému vyprávění.