Venku jsme zuráželi hrdla lahví o betonovou zeď a pili. Joe Goose a Nelson ovšem věděli, co dovede natropit čistá whisky vypitá najednou ve velkém množství. Já to nevěděl. Stále jsem zápasil s falešnou představou, že člověk má vypít vše, k čemu se dostane, zvláště když ho to nic nestojí. 0 své láhve jsme se podělili s jinými a hezkou řádku jsme jich hned vypili. Já pil ze všech nejvíc. Ale ta břečka mi nechutnala. Pil jsem ji tak, jak jsem pil pivo, když mi bylo pět, a víno, když mi bylo sedm. Přemohl jsem však nechuť a polykal ji jako medicínu. A když jsme zatoužili ještě po dalších lahvích, zašli jsme do jiných výčepů, kde pití teklo zdarma proudem, a sami jsme se obsloužili.
Kolik jsem toho tenkrát vypil, o tom nemám nejmenší představu, zda to byly dva čtvrtgalony nebo pět. Vím jen, že jsem tu orgii začal půlpintovými doušky whisky a že jsem ji nezapíjel vodou, abych spláchl její pach nebo abych ji rozředil.
Politikově byli zatím až příliš moudří, aby zanechali v městě tolik pijáků z oaklandského pobřeží. Než měl náš vlak odejet, podnikli po výčepech šťáru. I já jsem už začal pociťovat zhoubný účinek whisky. Vyhodili mě s Nelsonem z výčepu a zůstali jsme stát v po slední řadě toho neuspořádaného průvodu. Při pochodu, když tělo přestávalo poslouchat mozek, jsem téměř hrdinsky zápasil, nohy se pode mnou třásly, hlava se mi motala, srdce mi bušilo a plíce lapaly po vzduchu.
Má bezmocnost rostla tak rychle, že mi mátožný mozek připomněl, že se zhroutím a nikdy se nedostanu do vlaku, když zůstanu na konci průvodu. Vybočil jsem proto z řady a běžel po chodníku poděl cesty pod košatými stromy. A Nelson se smíchem za mnou. Několik věcí mi zůstalo v hlavě jen jako mátožné vzpomínky. Zvlášť si vzpomínám na ty stromy, na svůj zoufalý útěk pod nimi, a jak jsem se co chvíli natáhl za hurónského řevu a smíchu ostatních opilců. Mysleli, že si jen tak hraji na opilého. Netušili, že mně můj Démon svírá hrdlo smrtícím stiskem. Ale já to věděl. A vzpomínám si, jak mě to na chvíli zamrzelo, když jsem si uvědomil, že tu zápasím se smrtí a druzí o tom nic nevědí. Bylo mi, jako kdybych se topil před zástupem diváků, a oni si mysleli, že jim dělám šašky jen tak pro zábavu.