XIV.

Když jsem se vrátil ze svých potulek po Oaklandu, šel jsem zase na pobřeží a obnovil své přátelství s Nelsonem, který tam žil po celou tu dobu a počínal si ještě ztřeštěněji než dříve. Trávil jsem s ním pak na souši všechen volný čas a pouze tu a tam jsem vyjížděl na několikadenní cesty po zálivu, abych vypomohl na lodích, kde byla nouze o mužstvo.
Výsledek toho byl, že jsem se už nezotavoval v údobích abstinence na čerstvém vzduchu a při zdravé práci. Pil jsem denně a kdykoliv se jen naskytla k tomu příležitost, pil jsem notně, poněvadž jsem stále ještě byl v zajetí nesprávného přesvědčení, že tajemství mého Démona spočívá v tom, pít jako zvíře až do němoty. A tenkrát jsem prosákl alkoholem skrznaskrz. Svůj život jsem vlastně trávil jen ve výčepech; stal jsem se hospodským povalečem, a snad ještě něčím horším.