Thursday, April 26, 2007

vPřistál jsem u břehu, uvázal loďku a spěchal mezi chaty. Halley Le Grant mi padl kolem krku. Lizzie, jeho žena, mě přivinula na svá mohutná ňadra. Billy Murphy a Joe Lloyd a všichni, kdo ještě byli naživu z tě staré party, mě obklopili a objímali. Charley se chopil konve a spěchal přes železniční trať do Jorgensenova výčepu. To znamenalo, že bude pivo. Já chtěl whisky, a tak jsem za ním zavolal, aby mně jí láhev přinesl.
Láhev pak cestovala ještě mnohokrát přes trať a zase zpátky. Zapadli sem i jiní přátelé z těch starých veselých časů, rybáři, Řekově i Rusově i Francouzi. Dali hned rundu a pak dávali další. Přicházeli a odcházeli, ale já seděl a pil se všemi. Lil jsem do sebe whisky, hltal jsem ji. Proléval jsem alkohol hrdlem a těšil se z toho, jak mi myšlenky začínají v mozku zase řádit. Přišel i Clam, který byl přede mnou Nelsonovým společníkem, pěkný jako vždy, jen ještě více bezohledný, už napůl blázen, kterému whisky spalovala mozek. Právě se pohádal se svým partnerem na Gazele, vytáhli na sebe nože, rány padaly, a teď chtěl uchlácholit šíleně vzpomínky ve whisky. A zatímco jsme ji do sebe lili, vzpomínali jsme na Nelsona, jak uložil svá rozložitá ramena k věčnému spánku právě tady v Benicii; a při tom vzpomínání jsme se rozplakali a mysleli jen na jeho dobré stránky a posílali jsme si stále pro novou whisky a zase jsme ji popíjeli.
Chtěli, abych tam s nimi zůstal, ale otevřenými dveřmi jsem zahlédl vítr na vodách a sluch se mi naplnil jeho hukotem. Zapomínal jsem, jak jsem se celých devatenáct hodin denně noříval do knih a to po celé tři měsíce – a Charley Le Grant už přenášel mou výstroj do člunu na lov lososů. Přidal k ní ještě dřevěně uhlí a rybářský vařič, hrnek na kávu a pánvičku na smažení, kávu i maso a čerstvého okouna, kterého právě ten den vytáhl z vody.
Museli mi po chatrně hrázi dolů do člunu na lov lososů pomoci. A právě tak museli sami vztyčit stožár a napnout plachtu, až byla rovná jako prkno. Někteří z nich se mi sice báli vztyčit stožár, ale já trval na svém a Charley o mně rovněž nepochyboval. Znal mě už dávno, že dovedu plachtit, pokud na to jen trochu vidím. Odvázali mi člun. Já se chopil kormidla, rozjel se naplno, a ačkoliv jsem mě( zamlženě oči, hned jsem člun vyrovnal a zamával jim rukou na pozdrav.