O pivu

V poslední době přibývá prací, které se zabývají významem fytoestrogenů ve výživě. Fytoestrogeny významně snižují např. výskyt rakoviny prsu, dělohy, tlustého střeva či prostaty. Obecně se má za to, že v oblasti západní a střední Evropy je v potravě fytoestrogenů nedostatek, což může mít negativní vliv na lidské zdraví. Např. ve srovnání s asijskými zeměmi je koncentrace fytoestrogenů v evropské výživě zhruba stokrát nižší. Proto je snaha jakýmkoliv způsobem náš denní příjem zvýšit. Z tohoto důvodu je velmi příznivé, že v pivu se fytoestrogeny vyskytují. Z hlediska výživy se připouští, že 1 litr piva může v Evropě zvyšovat denní příjem fytoestrogenů asi o 10 %.
V pivu je, jak je všeobecně známo, mnoho vitaminů. To je další přednost piva oproti např. vínům a alkoholickým nápojům. Pivo je jediným nápojem, který obsahuje významná množství vitaminů. Z hlediska vitaminů jde vlastně o jakýsi vitaminový koktejl. Pivo hlavně obsahuje všechny vitaminy skupiny B – pyridoxin, riboflavin, kobalamin, kyselinu pantothenovou, kyselinu folovou (listovou), thiamin a biotin, niacin, přičemž nejdůležitější je vitamin B2 riboflavin. Důležitý je rovněž vitamin B6 pyridoxin. Denní potřeba obou těchto vitaminů je při konzumaci 1 l piva kryta asi ze 17 %. Stejné procento je pokryto v případě biotinu, což je vitamin H. Jeden litr piva kryje dále 13 % denní potřeby niacinu, 8 % potřeby

kyseliny pantothenové (vitamin B5) a zhruba 10 až 45 % kyseliny folové, resp. folátů (neboli solí kyseliny folové – listové, vitamin B11). Podle jiného zdroje, který uvádí v pivu výskyt kyseliny nikotinové, resp. nikotinamidu (jiný výraz pro niacin, resp. vitamin PP), vyplývá, že člověk potřebuje pro látkovou výměnu asi 12 až 18 miligramů denně. Z 1 litru piva pokryje asi polovinu tohoto množství. Je třeba zmínit, že v literatuře lze najít dosti rozdílné údaje, např. známý prof. Thalacker z Německa udává, že jeden litr piva plzeňského typu kryje 25 až 50 % denní potřeby riboflavinu, niacinu, pyridoxinu, kyseliny folové, kyseliny pantothenové, biotinu a kobalaminu a 3 % denní potřeby thiaminu. Tyto hodnoty potvrzují i další práce britské autorky D. Baxterové.

O pivu

Důležitou vlastností piva ze zdravotního hlediska je jeho antioxidační schopnost. Antioxidanty likvidují volné radikály a tak zabraňují jejich škodlivému působení v organismu (iniciování rakoviny a kardiovaskulárních chorob). Termín antioxidanty zahrnuje široké spektrum různých chemikálií od různých prvků, např. selenu, přes vitaminy (např. vitamin C nebo E) až po fenolické sloučeniny, jako jsou např. polyfenoly nebo flavonoidy. Z tohoto pohledu velmi důležitou skupinu představují polyfenoly.
Polyfenolům v pivu jsou přisuzovány účinky antioxidační, antimutagenní, antikarcinogenní, antimikrobiální, antitrombotické a další, dále regulují krevní tlak a krevní glukózu. Polyfenolové antioxidanty chrání před aterosklerózou, mají vazorelaxační a antikoagulační účinek.
Pivo obsahuje široké spektrum polyfenolů a fenolických kyselin, které pocházejí ze sladu a chmele. Namátkou bych uvedl aspoň katechin a epikatechin. Jedním z nejdůležitějších je xanthohumol, který má silné antikancerogenní účinky. Jeho koncentrace se pohybují mezi 0,2 až 1,1 %. Tyto účinky vykazují i některé α– a β–hořké kyseliny, např. kolupulon a humulon. Humulon by mohl díky svým vlastnostem být vhodný pro terapii leukémie. V kombinaci s aktivní formou vitaminu D je dokonce ještě účinnější než vitamin D samotný. Humulon je vhodný jako prevence proti osteoporóze.

O pivu

V British Medical Journal vyšel nedávno článek autorů z Katedry epidemiologie a veřejného zdraví z University College London a z našeho Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, kteří studovali soubor populace, jež přednostně pije pivo, a to soubor v České republice. Výzkum byl prováděn v pěti oblastech, jednalo se o soubor mužů mezi 25 až 64 lety, kteří za sebou měli již první nefatální infarkt myokardu. Výzkum naprosto jasně

prokázal, že skupina, která týdně pila 4 až 9 litrů piva, měla naprosto nejnižší riziko dalšího infarktu. Jejich riziko CVD bylo obecně redukováno o více než 50 %. Ale nejhůře dopadli zapřisáhlí abstinenti a lidé, kteří pijí méně než 0,5 l piva týdně. Oproti nim se riziko lidí se spotřebou 4 až 9 litrů piva týdně snížilo o 2/3! Skupina, která pila týdně cca od 0,5 l do 3,9 l piva, měla riziko oproti abstinentům snížené asi o 1/3. Je třeba říci, že při spotřebě větší než 9 l týdně, už zase riziko CVD pomalu narůstalo, ale pořád bylo na úrovni asi o 45 % nižší než u abstinentů.
Samozřejmě, že tyto výsledky naprosto korelují s mnoha dalšími pracemi i z nedávné doby, které rovněž potvrzují pozitivní účinky střídmého pití alkoholu na zdraví populace. I další práce totiž potvrzují snižování rizika CVD v krvi při pravidelném mírném požívání alkoholických nápojů, díky němuž dochází ke zlepšení krevního oběhu, dokonce ke snížení krevního tlaku. Např. Brenner et al. (Epidemiology) prováděli svůj výzkum v německém Ulmu. Sledovali skupinu 312 lidí s rozvinutými kardiovaskulárními obtížemi a skupinu 479 lidí zdravých; poměr mužů a žen v obou skupinách byl stejný. Šlo v naprosté většině o lidi, kteří pili převážně pivo, jen v nepatrné míře víno. U všech byly v jejich krvi sledovány koncentrace látek, které zvyšují riziko CVD. Jednoznačně bylo prokázáno, a to v obou zkoumaných skupinách, že v porovnání s abstinenty měli lidé střídmě, ale pravidelně pijící pivo podstatně nižší koncentrace rizikových látek v krvi. Jinými slovy – byla dokázána silná statistická korelace mezi rozumným pitím piva a sníženým rizikem CVD.