Stádia opilosti

Pro rychlí odhad hladiny alkoholu v krvi zhruba platí, že u muže průměrné hmotnosti(3 jsou po vypití jednoho půllitru desetistupňového piva asi 0,3 o/oo alkoholu v krvi. Po vypití půllitru dvanáctistupňového piva nebo 0,5 dl lihoviny nebo 2 dl vína asi 0,4 o/oo alkoholu v krvi.
Dávky alkoholu, při kterých není překročena koncentrace 0,6 - 0,8 o/oo alkoholu v krvi, vyvolávají v psychice člověka většinou žádoucí, příjemné účinky, kdežto dávky způsobující koncentraci alkoholu nad 0,8 o/oo zpravidla způsobují pravý opak, tj. účinky nežádoucí. Tam, kde jde o vysoké nároky na rovnováhu a koordinaci u člověka, např. u letců, může se porucha rovnováhy a koordinace okohybných svalů projevit již při malých dávkách alkoholu (po 0,3 l desetistupňového piva).

Musíme ji však po právu nazvat nepravou euforií.

Od té doby, kdy člověk hledá v alkoholickém nápoji zdroj euforie, tj. příjemnou změnu nálady, obveselení, úlevu, odstranění potíží a duševního napětí, zapomnění ap., začíná kratší, delší či dlouhá cesta, během níž se z nevinného pijáka může vyvinout a někdy se skutečně vyvíjí těžký, často i tragicky končící člověk závislý na alkoholu.
Je třeba vědět, že ne každý, kdo začíná dnes pít s mírou, bude tak pít vždy a natrvalo. A co je horší, nevíme nikdy, kdo to bude a kdy to bude.

Mnozí členové skupiny konzumentů

se dostávají nejdříve občas a nakonec definitivně do skupiny následující, do skupiny pijáků. Pijákům nestačí alkoholické nápoje ani jako zdroj tekutiny, ani je neuspokojuje jen jejich chuť. Žádají si již účinků alkoholu obsaženého v nápoji, žádají si alkoholickou euforii(2. Takového pocitu euforie lze dosáhnout nejrůznějším způsobem, ovšem nejlepším je ten, kdy tzv. pravé euforie dosahujeme přirozenou cestou spojenou s menší nebo větší námahou. Je však mnoho lidí, kteří zjistí, že pocity pravé euforie jsou spojeny s příliš velkou námahou, s osobním nepohodlím, a objeví, že totéž rozpoložení mysli jim přinese přiměřená hladina alkoholu v jejich krevním oběhu. Zkonzumují tedy alkoholický nápoj ne pro ukojení žízně, ale především proto, aby pod vlivem alkoholu - drogy - pocítili euforii, o které se domnívají, že je bez jakéhokoli rizika.

Takový konzument nápoj vypije, uspokojí svou chuť, ale protože požil kolem 7 - 10 g alkoholu, který zdravá játra umí rozložit ještě během vstřebávání, tj. během jedné hodiny, alkohol se v krvi prakticky neobjeví a neovlivní tedy nervovou činnost. Do kategorie konzumentů patří malé procento mužů, značné procento žen a bohužel také velké procento naší mládeže, která by ovšem měla zůstat alespoň do osmnácti let ve skupině abstinentů.

Většina z nás

se už v dětství či v mladistvém věku a méně už v dospělosti zařadí do velké rodiny konzumentů, kteří od alkoholického nápoje chtějí opravdu jen tekutinu a chuť a až na nějakou zanedbatelnou vyjímku ani vlastně nevědí, jaké účinky na nervový systém má alkohol obsažený v nápoji. Tedy dospělý konzument pije vhodný alkoholický nápoj ve vhodném množství a ve vhodném množství a ve vhodném věku. Konkrétně jde o třetinku desetistupňového piva nebo jeden decilitr vína po práci a po jídle, o " vylepšení " chuti čaje několika gramy rumu.

Abstinenti

umějí uhasit žízeň i uspokojit svou chuť kteroukoli tekutinou, v níž není žádný alkohol, protože požití této drogy v sebemenším množství odmítají, ať už je k tomu vede
jakýkoli důvod. Pokud jde o zařazení někoho mezi abstinenty, lze říci, že je to titul sice znevažovaný, mnohými posmívaný, ale podle medicínských směrnic těžko dosažitelný. Abstinentem můžeme totiž nazvat jen člověka, který nepožil alkoholický nápoj v jakékoli formě a množství po dobu alespoň tří let. Dá se předpokládat, že důsledných abstinentů je málo a pokud jsou, vyskytují se nejčastěji mezi dětmi do věku pěti až šesti let. V tomto věku v největším počtu případů totiž končí i abstinence dětí, protože na základě iniciativy některého konzumenta nebo pijáka v rodině okusí dítě nejdříve pivo, později víno apod. Začíná tak dříve či později se systematickým chuťovým nácvikem na tyto nápoje.

Tato běžná situace je nebezpečná,

jedná-li se například o řidiče. Je pochopitelné, že řidič potřebuje nahradit úbytek vypocené tekutiny, když má za sebou několik hodin jízdy v horkém létě. Jestliže však zůstane věrný chuťovým návykům a nahradí ztracenou tekutinu pivem, nemůže se vyhnout účinku alkoholu jako drogy, neboť alkohol je obsažen i v nejslabším pivu.
Lidi, kteří požívají alkoholické nápoje, můžeme rozdělit do čtyř skupin podle toho, co od těchto nápojů žádají: do skupiny abstinentů, konzumentů, pijáků a do skupiny osob závislých na alkoholu.

Chce-li někdo z nás uhasit žízeň, může svobodně volit mezi vodou, minerálkou, limonádou nebo pivem. Protože však volba tekutiny se váže na její určitou chuť, sáhne člověk v takovém případě nejspíše po tom, co dlouhá léta chuťově trénoval, tj. po půllitru piva. Takový chuťový návyk na pivo všemožně usnadňovaly nejrůznější okolnosti (cena, propagace), zatímco chuťový návyk na minerálku byl a je ztěžován jejím nedostatkem.

Co je to alkohol

Alkohol - etanol - C2H5OH - je jednoduchá a malá molekula, která vzniká kvašením cukrů. Podle současných poznatků patří mezi psychotropní látky(1. Vře při 77°C a tuhne při -117°C. Má řadu pozoruhodných vlastností, mimo jiné, že kvasinky, které umožnily jeho vznik, nechá žít asi jen do koncetrace 14% alkoholu. Vyšší koncentrací kvasinky hubí.
Při pití alkoholických nápojů si někteří lidé neuvědumují, že neukájí pouze žízeň nápojem, který jim chuťově vyhovuje, ale že si i pěstují tím návyk na větší nebo menší pravidelnou konzumaci alkoholu.

7. Destilaci

jsme provedli na zařízení znázorněném na str. 6. Časový rozvrh, teploty, regulace a hustoty jsou uvedeny v následujících tabulkách. Důležitým krokem bylo oddestilování jedovatého metylalkoholu, který má teplotu odpařování 64oC. Po dosažení teploty 78oC byl všechen metylalkohol pryč. Dál jsme museli dávat pozor při první destilaci na to, abychom nepřekročili teplotu 97oC, kdy se odpařují další složky způsobující pachuť (teplota odpařování propanolu). Při druhé destilaci jsme destilovali pouze do teploty 92oC, čímž jsme dosáhli toho, že režná byla bez nežádoucích příchutí a pachů. Dvakrát vypálený destilát jsme zředili vodou dle vzorce na str. 2.

4.

Takto proprané a připravené droždí jsme vlili do skleněné nádoby s vodou, žitem a cukrem.
5. Nádobu jsme uzavřeli víkem a čekali 14 dní. Mezitím jsme kvas podrobovali chuťovým a čichovým zkouškám. Kvas jsme také přemíchávali.
6. Po 14 dnech jsme usoudili, že kvašení není ještě u konce a den ze dne odkládali destilaci. K té došlo až po 3 týdnech.

Technologický postup práce:

1. Ve 12 l vody jsme rozpustili 3 kg cukru při zvýšené teplotě a 7,5 g kyseliny citronové.
2. Cukerný roztok jsme vlili do skleněné nádoby a do roztoku přisypali 2 kg žita.
3. Připravili jsme zákvas - lisované pekařské droždí bylo propráno v kyselé lázni. Do studené pitné vody, předem okyselené na pH 4-4,2 jsme rozdrobili droždí a rozmíchali. Účelem kyselého praní je očistit kvasinky a potlačit bakterie. V kyselé lázní jsme droždí ponechali 90 minut. Občas jsme lázeň promíchali. Na konci praní se na povrchu usadila pěna nečistot, tu jsme stáhli.

Měření obsahu alkoholu:

- se děje pomocí hustoměru. Zjištěné hustotě přiřadíme za použití tabulky hodnotu % obj. alkoholu
Vydestilování lihoviny z původní suroviny, jíž bylo žito. Zředění pálenky na 40-45%. Zkontrolování a zhodnocení destilačních teplot. Zjištění hustoty destilátu a obj. % alkoholu.

Výroba režné
Recept: 20 kg cukru
100 l vody
14 kg žita
1 Kčs kvasnice
5 dkg kys. citronové
14 dní kvasit při t=20oC
lze opakovat 4x s jednou várkou žita
Upravený recept:
3 kg cukru
12 l vody
2 kg žita
0,50 Kčs kvasnice
7,5 g kys. citronové

Výtěžky etylalkoholu

C6H12O6 2.C2H2OH + 2.CO2
hexosa etylalk. oxid uhličitý
Maximalní výtěžek je 95%. Je to způsobeno vznikem vedlejších produktů
- glycerol, organické kyseliny, buněčná hmota.
Ředění destilátu: - nejlepší voda ke zředění whisky - destilátu je ta, která pramení z červené žuly a protéká rašelinou.
My budeme režnou - destilát ředit destilovanou vodou podle vzorce
x = a.(b-c)/c
x - objem požadované sody
a - původní objem destilátu
b - % obj. alkoholu původního destilátu
c - požadované % obj. alkoholu

Pro výrobu whisky se používají další obilniny - ječmen, pšenice, kukuřice i oves.
Při výrobě alkoholu působí nebo mohou působit tito činitelé"
Mikroorganismy: - štěpí cukry a sacharidy na etylalkohol. Používají se kvasinky, mikroorganismy jsou produkční - aktivní účast při tvorbě etylalkoholu a kontaminující neboli škodlivé.
Kvasinky: - rozmnožují se pučením, dělením. Ke své činnosti potřebují živiny, které čerpají z kvasu nebo ze zápary.
Kontaminující bakterie: - mléčné
- octové
- máselné a propionové
- pektinové
- hnilobné
Všechny tyto bakterie mohou ovlivnit chuť, kvalitu a výtěžnost.
Plísně: - výskyt je vzácný. Udělují destilátům nepříjemnou chuť a vůni. Rozkládají alkohol.

Škrobnaté suroviny:

obilí - žito: kvalitní, tříděné, zdravé krátce skladované
hektolitrová váha dobrého žita : 72-78 kg
absolutní váha 1000 zrn : 26 až 30 g
Chemické složení žita: voda 13%
sušina celkem 87%
Bezdusíkaté látky extraktivní 68,3%
Škrob 50-60%
Pentosany 10%
Bílkoviny 12,5%
Tuk 2,1%
Vláknina 2-3%
Popel 1,9%

Škrob

Škrob nejdůležitější surovina pro výrobu lihu.
hojně rozšířen v rostlinách
skládá se z amylosy (20%) - rozpustná ve vodě
z amylopektinu (80%) - nerozpustný ve vodě
Podstata vzniku alkoholu je převedení škrobu na kvasitelné cukry (mal- tosa, glukosa) a následné zkvašení kvasinkami. Na zkvasitelnou formu se škrob nejčastěji převádí zcukřováním za použití sladu. Výhodou sladu je, že se do kvasu dostávají chuťové a aromatické látky.