Do druhé skupiny

patří různé destilace a odpařování (vakuová destilace nebo odpařování při cca 45 C odstraní přednostně ethanol, aniž zvlášť ublíží zbytku piva - pak je třeba doplnit vodu, dosytit znovu oxidem uhličitým a přidat stabilizátory) a reverzní osmózy či jiné membránové techniky (malé molekuly jako voda a ethanol projdou póry v membráně, pivo se pak znovu doplní vodou a oxidem uhličitým).

Ještě k preferenci jednotlivých značek nealkoholického piva. Článek je doplněn reklamním textem propagujícím Radegats Birell. Za vznikem tohoto výrobku stála na počátku 90. let snaha předložit něco jiného než pito. Zadání znělo: Připravit nealkoholické pivo, které bude chutí co nejvíce připomínat pivo tradiční (Aby se řidiči v motorestu ptali: Opravdu jste mi dali nealkoholické pivo?). Značka Birell původně patřila pivovaru Hurilamm v Curychu, kam se experti z Radegastu v roce 1992 vypravili na stáž. Technologie (která se dnes již ve Švýcarsku ani nepoužívá) byla licencována, ale v Nošovicích prošla rozsáhlými úpravami.

Do první skupiny patří např.:

- zkvašování mladiny s nízkým obsahem sacharidů
- smíchání "normálního" piva s nezkvašenou sladinou a mladinou (+ ležení, aby se chuť sladila, a další úpravy)
- oddělené kvašení dvou různých piv a jejich míchání do požadované koncentrace
- povaření po hlavním kvašení (odstranění ethanolu) a lehké dokvašení
- využití speciálních kmenů kvasinek, například geneticky modifikovaných
- další možnosti (imobilizace kvasinek, částečná náhrada sladu sladovým mlátem...)

Do první skupiny patří např.:

- zkvašování mladiny s nízkým obsahem sacharidů
- smíchání "normálního" piva s nezkvašenou sladinou a mladinou (+ ležení, aby se chuť sladila, a další úpravy)
- oddělené kvašení dvou různých piv a jejich míchání do požadované koncentrace
- povaření po hlavním kvašení (odstranění ethanolu) a lehké dokvašení
- využití speciálních kmenů kvasinek, například geneticky modifikovaných
- další možnosti (imobilizace kvasinek, částečná náhrada sladu sladovým mlátem...)

Podrobně o nealkoholickém pivu

Nealkoholickým pivem jsme se již na Science Worldu zabývali. Nyní se naštěstí objevil obsáhlý materiál, který dává odpověď na většinu otázek, které zazněly v diskusi pod článkem.
V časopisu Vesmír (4/2005) totiž vyšel vynikající článek profesorky Gabriely Basařové věnovaný právě technologiím výroby nealkoholického piva. Stručně shrneme obsah článku:

Nealkoholické či nízkoalkoholické pivo lze získat buď omezením tvorby alkoholu, nebo jeho odstraněním z hotového piva. První metoda je levnější, výsledkem druhé je pivo připomínající více běžné značky - tedy chutnější.

Biotransformace  oxidace
• rychlost metabolizace: 7 - 10 g/hod = 0,15 ‰/hod
a) 75-80 % EtOH metabolizováno cytoplasmatickou alkoholdehydrogenasou

b) 20 - 25% ethanolu metabolizováno multifunkčním monooxygenasovým systémem - CYTOCHROM P-450, CYP2E1 (CYPIIE1) - endoplasmatické retikulum (Mikrosomal Ethanol Oxydizing System = MEOS)  indukovatelný (zvýšená aktivita u alkoholiků)



Aktivita aldehyddehydrogenasy je snížená u chronických alkoholiků

Perorální intoxikace doprovázená ketoacidózou

Propanol, butanol, pentanol (amylalkohol) – narkotický i biologický efekt silnější než ethanolu
– pomalejší biotransformace na odpovídající aldehydy a kyseliny
Ispropanol - součást nemrznoucích a mycích prostředků na sklo (okena)
Isobutanol, isoamylalkoholy
BIOTRANSFORMACE ETHANOLU
EtOH sedativně-hypnotické účinky
Resorpce:
a) žaludek
b) tenké střevo
c) plíce  páry
Vylučování:
90 % vylučováno močí
10 % plícemi

a) pivo: ° hustoty (8°, 10°, 11°, 12°, 14°, 18°) 2 – 6,3 obj. %
b) vína:
 lehká (stolní): 6 - 7.5 obj. %
 těžká: 7 - 9 obj. %
 sherry, portské: 14 -16,5 obj. %
c) destiláty: 40-50 %-koňak, brandy, rum, slivovice - domácí až 75 %
d) lihoviny (likéry): 30 -40 %

Fyziologická hladina ethanolu v krvi = 0,03 - 0,1 ‰.
Zákonem tolerovaná hladina: do 0.3 ‰.
Hodnocení:
0,3 – 0,5 ‰ = požití alkoholu
0,8 – 1,0 ‰ = podnapilost
1,0 – 1,5 ‰ = mírný stupeň opilosti
1,5 – 2,0 ‰ = střední stupeň opilosti
2,0 – 3,0 ‰ = těžký stupeň opilosti
>3,0 ‰ = akutní intoxikace alkoholem

Ethanol

(CH3-CH2OH), Ethanolum, Spiritus vini (ČsL 4) = 95 hmot. %
• 100 hmot. % = bezvodý – absolutus (absolutní)
• 85 hmot. % = concentratus
• 60 hmot. % = dilutus
– hygroskopický  vysušuje - při místním popálení může obklad zabránit vytvoření puchýřů
– denaturace:
 benzinem - Spiritus vini cum benzino (1 %) = denaturatus  desinfekce
 pyridinem
– alkoholické nápoje = obsah ethanolu >0,75 obj. %

toxicita

daná rozpustností a metabolity:
 v organismu postupná oxidace:
 prim. alkohol aldehyd karboxylová kyselina
 sek. alkohol aceton

Methanol (CH3OH)-výjimka  vysoce toxický

CH3OH  HC  HC

 vysoce toxický  fomaldehyd kys. mravenčí  těžká acidóza
 70 - 100 ml = smrt
 7 - 15 ml  poškození retinálních zrakových buněk = slepota
 metabolismus pomalejší než u ethanolu  kompletní oxidace několik dnů
 Antidotum  ethanol  kompetitivní substrát  100x vyšší afinita k alkoholdehydrogenase
 hemodialýza  nejúčinnější

ALKOHOLY

účinek:
 závisí na rozpustnosti ve vodě a lipidech
 v nízkých koncentracích euforizující
 ve vyšších excitační
 ve vysokých narkotický
 OH skupina  zvyšuje biologickou aktivitu uhlovodíků
 sladkost roste a počtem OH skupin a klesá biologický účinek
 biologický účinek terc. alkoholů je vyšší než primárních
 biologický efekt prim. alkoholů s rozvětveným řetězcem je vyšší než s lineárním
 přítomnost nenasycené vazby zvyšuje biologickou aktivitu alkoholů
s délkou řetězce od C3-C16 roste biologický efekt, ale klesá desinfekční účinek

prvním historickým dokladem

… souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088?
… o velké oblibě piva u našich předků, která mnohdy vedla k nadměrnému holdování tomuto nápoji a opilství, svědčí některé zákony vydané v roce 1039 knížetem Břetislavem I? Jsou v nich vymezeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce, jako např. rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy, pranýřování na veřejném místě.
… u kádě při karbování se za starých dob zpívaly písně vážného obsahu? Panovala pověra, že bez zbožného zpěvu by se várka nezdařila. Nebo se prý zpívalo proto, aby se přemohla ospalost, aby nikdo nespadl do kádě.

Kdybych

se měl pokusit o zhodnocení firemních prezentací pivovarů, musím konstatovat, že ve většině případů se jedná o profesionálně vytvořené stránky s velkým důrazem na grafiku (nejčastěji pomocí flash prezentací). Některé z firem dokázaly pojmout svůj web velmi originálně. Kladem je také to, že mnohdy na stránkách nenarazíme jen na strohé informace, ale také na zábavné prvky.… v Chammurabiho zákoníku je zmínka o kvetoucí pivovarské činnosti a zákonem byl stanoven obsah mladiny v pivě a jeho cena? Porušování se trestalo smrtí utopením.
… Edda, sbírka pověstí severních národů z 9. století, považuje medovinu i pivo za dar bohů a věří, že po smrti budou muži ve Valhale z rukou krásné dívky pít pivo?

Sbírat lze

skutečně různé předměty – od pivních etiket přes vršky až po sklo. Sdružení sběratelů takovýchto suvenýrů a historie pivovarnictví zveřejňuje informace na .pivari-cr.cz, kde jsou zveřejněna data setkání sběratelů a seznam sběratelských klubů. Ještě o něco více najdete na stránkách .pivety.cz, kde vám poradí i to, jak a podle čeho sbírat.

Sám bych tomu asi nevěřil, ale existuje i výzkumný ústav piva – .beerresearch.cz. A jako bonbonek jsem si nechal zahraniční stránku .beerhunter.com. O tu se stará Michal Jackson, který je považován za zakladatele pivní žurnalistiky. Svému koníčku se poctivě věnuje, a tak na serveru přibývají články tvořené na základě výjezdů do různých světových pivovarů, exkurzí a degustací piv.

Pokud vám chutnají

slovenská piva, prohlédněte si stránky .zlatybazant.sk nebo .mnich.sk. Obě vcelku vydařené prezentace ovšem v době psaní článku obsahovaly pár chybek. První z nich sice slibovala nejlepší fotky z proběhlé fotosoutěže, ale samotné fotografie nebylo možné najít, druhá prezentace měla dokonce mezi obsahem výpis chyby v kódu PHP.
Patříte-li mezi sběratele pivních suvenýrů, zkuste si zavzpomínat na dobu před několika lety. Průhledné normalizované sklenice a hnědé či zelené láhve od piva… Náruživí sběratelé se tehdy mohli chlubit jen odlepenými pivními etiketami, vršky a pivními tácky. Dnes je situace jiná, sehnat mikinu, kšiltovku nebo lovecký nůž s pivním logem není problém – ale pivní tácky mají stále své kouzlo. Na serveru pivo.ic.cz jich mají neuvěřitelných 850.

U piva

ještě chvíli zůstaneme. Kromě výše uvedených prezentací velkých pivovarů existují také stránky menších či lokálních pivovarů a také stránky příznivců piva. Těch je nepočítaně, ovšem opravdu kvalitní se dají spočítat na prstech ruky. K těm podařeným patří portál .svetpiva.cz. Nalezneme zde několik aktualizovaných rubrik, jako je degustace piv, osobnosti, pivní akce, pivní styly… Informace jsou zde nabízeny tak, jak je u portálů zvykem – prostřednictvím článků. Ty nejspíš píší autoři, kteří se „problematice“ evidentně věnují nejen tak, že „zvládnou několik kousků denně“. Zajímavé jsou např. články o zahraničních pivech. Portál však nejspíš čeká ještě nějaká práce, neboť informací by se zde mohlo objevit i víc, konkrétně rozcestník zatím nikterak neoslňuje množstvím odkazů. Podobný je i portál .beers.cz nebo portál .pivson.cz, který na vás z různých částí chrlí různé hospodské vtipy, pivní anekdoty, pivní rekordy a historky.
Na rozdíl od nich je Czech beer report (.pivovary.ic.cz) stránkou, kde najdete především různé novinky, zprávy a zajímavosti. Nechybí seznam pivovarů s uvedením několika základních dat, např. kontaktů. Ze slovenských webů jmenujme alespoň .pivo.sk.

Zatímco na adrese budvar.cz najdete pouze informace týkající se pivovaru, zábavu hledejte na stránkách jdemenapivo.cz, což je projekt vpravdě ojedinělý a originální. V podstatě se jedná o uživatelské rozhraní pro lidi, kteří pijí pivo značky Budvar a zároveň se pohybují na internetu. Pro přístup ke všem funkcím rozhraní je třeba se zaregistrovat. Poté uživatel získá e-mail, možnost odesílat SMS zprávy na všechny mobilní operátory, možnost stahovat zdarma loga i vyzváněcí melodie či posílat obrázkové SMS zprávy (s motivy Budvaru), ukládat si kontakty na přátele a případně s nimi chatovat, přečíst si nebo přidat hospodské vtipy, poslat pohlednici nebo vyhledat restauraci s pivem Budvar. Těm nejlepším podnikům se dostalo té cti, že se zde vyskytují jako virtuální bary. Flashem vytvořené prezentace poskytují o každém podniku základní data a především možnost porozhlédnout se v nich. Projekt „jdemenapivo.cz“ je opravdu originální nápad a profesionální práce dotažená do nejmenších detailů, a to jak z hlediska funkčnosti, tak z hlediska grafiky. Flash grafiku uvidíte také na stránkách, kde jsou animace navíc spojeny s humorem. Na těchto stránkách také najdete TV reklamy a informace o pivu samotném.

Gambrinus

Protože značka Gambrinus je fanda rocku a fotbalu, najdete zde informace o sportovních událostech a rockových festivalech, které podporuje. Pro soutěživé je zde největší množství interaktivních soutěží (například skládání puzzle na čas, tipování v sázkové kanceláři či hra pivris). Můžete si i zachatovat na Gambrinus chatu. Patříte-li mezi fanoušky rocku, potěší vás tento web dvojnásob. Najdete na něm totiž on-line MP3 přehrávač a s ním i více než 50 skladeb v 6 albech. Zvláště příznivci heavy metalu mezi nimi najdou několik výborných pecek!

Gambrinus

Dost dobrá je prezentace značky Gambrinus (.gambrinus.cz) – pokud ji ovšem úspěšně spustíte, což se mi při některých běžných bezpečnostních omezeních nepodařilo. Je škoda, že alespoň titulní stránka není vytvořena s co nejmenšími nároky na prohlížeč, aby dala návštěvníkovi možnost volby. Pokud se ale k prezentaci dostanete, spatříte pomocí flashe vytvořenou rušnou ulici, po které se můžete pohybovat. Vlastně se jedná o originální menu, v němž každá stavba představuje jednu jeho položku (např. stadion = fotbal, hudební klub = rock…).

Zlatopramen

Také web značky Zlatopramen (zlatopramen.cz) se může chlubit slušnou grafikou, ale tím nejzajímavějším na stránkách je opět on-line vaření piva, tentokrát ještě o něco lepší než u značky Kelt. Skládá se ze dvou částí – z exkurze a testu. Právě exkurze je velmi realistická, protože pomocí flashe se ocitnete přímo na dvoře příslušného pivovaru a klikáním na jednotlivé budovy se vám dostane textového i zvukového výkladu o jednotlivých fázích vaření piva.

pííívo

Trošku zmatek v názvech nastane, hledáte-li pivo Samson. Doména samson.cz totiž patří Budějovickému měšťanskému pivovaru, jehož produktem je kromě Samsonu také Budweiser bier. Samotná stránka překvapí svou jednoduchostí a zároveň účelností, každopádně k ní autoři přistupovali úplně odlišným způsobem než u jiných značek piv.Z dvojice stránek holba.cz a litovel.cz považuji za vydařenější ty první. Značka Litovel v tomto případě v rámci používaných firemních barev logicky pojala design stránky do červena, což lidskému oku nelahodí tolik jako jiné barvy (většina pivovarnických webů shodně používá kombinaci žluté, respektive zlaté – podle barvy moku – a zelené). Web Holba je obohacen úsměvným flash intrem.

Mysterium

na vás dýchne ze stránek .zubr.cz. Tady nelze mluvit jen o výborné grafice, ale také o originálním nápadu a provedení. Na titulní straně máte možnost spatřit středověkého bojovníka stojícího v poli za dunění hromů. Další grafické prvky mají opět „tolkienovský“ nádech a ve stylu fantasy jsou i nabízené wallpapery. Za zmínku stojí i silně návyková střelnice (.zubr.cz/strelnice.html), která pobaví i procvičí postřeh.

Spojení s mystikou a tajemnem se samo nabízí u piva Kelt (.kelt.cz ). Ačkoli o Keltech na stránce opravdu zmínky najdeme, layout ve stylu Stonehenge či něčeho podobného zde není. Zato si můžete sami interaktivně své pivo Kelt uvařit. Pokud máte zájem, objeví se před váma blokové schéma pivovaru a vy asi v deseti krocích postupně vybíráte suroviny, které necháváte projít různými výrobními procesy (třeba kvašením). Je třeba volit různé poměry směsí a časové údaje, zatímco pivo protéká jednotlivými bloky. Jste-li dobří, máte za chvíli pivo jako křen (ale jen virtuálně). Každopádně si tak můžete nacvičit přesný výklad vaření piva Kelt, který si kamarádi v hospodě jistě rádi vyslechnou…

starobrno

Poněkud zanedbaným dojmem působí stránky starobrna. Brňáci sice svou prezentaci nabízejí ve flashi i v HTML, a dokonce ve třech jazycích (čeština, angličtina a němčina), přitom však hned s mateřštinou mají problémy, protože se jim některá naše písmena vůbec nezobrazují. Také „žhavé“ informace o soutěži, která vlastně již měsíc neběží, nedávají zrovna velkou důvěru v pravidelnou aktualizaci serveru. Nejsnáze odstranitelným prvkem jsou nefunkční odkazy, ale i ty zde najdeme…

Zlatovar

Opavský Zlatovar (zlatovar.cz) nyní chystá novou prezentaci, o čemž informuje strohý nápis na titulní straně. Nová verze bude nejspíš zajímavější než ta původní, která obsahovala pouze základní informace a nevýraznou grafiku. Ke staré verzi se lze bez problému dostat, otázkou je, proč Zlatovar rovnou nepřešel ze starého layoutu na nový a řeší to téměř prázdnou titulní stránkou.