Výroba a vývoz sladu v letech 1950 - 2003

Slad exportovalo 13 sladoven, které vyvezly 213 324 tun sladu. To je o 34,5 tisíc tun více než v roce 2002; nárůst činí téměř 20 %. Největšími exportéry jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyvezly téměř 68 % své produkce, přes 195 tisíc tun. Největší objemy vývozu směřovaly do Polska (43 %), do Ruska a SRN. Český slad putuje i do zámoří na Kubu, do Indonésie, USA a do Japonska, celkem do více než 20 zemí světa. Dále se zvyšuje podíl vývozu na celkové výrobě, ze 39,6 % v roce 2002 na 44 % v loňském roce.

České

sladovny vyrobily v loňském roce 483 693 tun sladu, což je o 33 506 tun (o 7,4 %) více než v roce 2002. Je to nejvíce v historii českého sladařství. Navíc dosažená kvalita byla podle expertů velmi vysoká. V současnosti je u nás 36 činných sladoven, o 5 méně než v předešlém roce. Nejvíce sladu, 288 229 tisíc tun, vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje 105 570 tun a Českomoravské sladovny 18,5 tisíc tun.

pivo

Všechna česká piva a zejména piva určená na export, jsou vyráběna ověřeným postupem vycházejícím z vysoké kvality základních surovin, technologií založenou na nízkých teplotách a poněkud delší době dokvášení. Výsledkem jsou piva čisté chuti, příjemné vůně s charakteristickou jemnou hořkostí a s přiměřených obsahem oxidu uhličitého, který se podílí nejen na chuti, ale i na pěnivosti a celkovém vzhledu při čepování piva.

Pivo

vyvážíme mj. i do Polska, Švédska, Finska, Kanady, Španělska, Izraele a nejnověji i do JAR. Z hlediska jednotlivých druhů piva tvoří ležáky téměř 80 % a světlé pivo 93 % exportu. Zatímco export dosahuje již zmíněných více než 11,5 % celostátní výroby, je dovoz piva do ČR tradičně minimální a nedosahuje ani 1% spotřeby. Spotřeba piva v tuzemsku se již řadu let pohybuje v přepočtu kolem hodnoty 160 litrů na 1 obyvatele za rok a je nejvyšší spotřebou uváděnou v mezinárodních přehledech. Pivo však v českých zemích vzhledem ke stravovacím zvyklostem, není jen pouhým nápoje, ale vhodným doplňkem tradiční české stravy.

Zbytek

tvoří výroba lehkých piv, piv se sníženým obsahem cukru, speciálních a nealkoholických piv. Jejich podíl je malý, avšak neustále roste.
Stále narůstá význam exportu: pivovary v České republice vyvezly v loňském roce rekordních 2 129 848 hektolitrů piva, tj. o 7,8 % více než v roce 2002. To je více než 11,5 % celkového výstavu našich pivovarů. Největšími vývozci jsou tradičně Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar a Pivovary Staropramen. Jejich podíl na celkovém exportu však poklesl z 83 % na 76,9 %. Je to tím, že počet exportujících pivovarů vzrostl. Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Budějovický Budvar s více než 46 %; z malých pivovarů je to Lobkowiczký pivovar s téměř 36 % a dále pivovar Nová Paka, který vyvezl téměř 30 % své produkce. Nejvíce piva se vyváží do SRN, zde zaznamenáváme i největší nárůst, dále na Slovensko, do Velké Británie, USA a Ruska, které patří rovněž k rychle se rozvíjejícím importérům českého piva.

V loňském

roce 2003 se vyrobilo v českých zemích již 18 548 314 hl. Největším výrobcem piva u nás je nadále skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Velké Popovice a Radegast v Nošovicích a jejíž výstav v loňském roce činil téměř 8,6 milionů hektolitrů. Pivovary Staropramen, kam patří pivovary Smíchov a Braník v Praze a Ostravar v Ostravě, uvařily téměř 2,8 milionů hl piva a třetí je Budějovický Budvar s téměř 1,2 milionu hektolitrů. Z jednotlivých druhů piva činila produkce výčepních piv 62,3 % celkové výroby a mírně poklesl podíl výstavu ležáků na necelých 34 %.

Zásadní zlom

v dalším vývoji pivovarského průmyslu v České republice nastává po roce 1989. V tomto roce bylo v českých zemích v provozu již jen 71 pivovarů, které vyrobily celkem 18,2 mil. hl piva. Místo plošného direktivního řízení se rozvíjí konkurenční prostředí mezi zprivatizovanými pivovary, které se převážně ustavily buď jako akciové společnosti,
nebo s. r. o.
I pivovarský průmysl, který se nemohl před rokem 1989 rozvíjet podle potřeb, neměl k zajištění své obnovy dostatek finančních prostředků. Přesto však postupně došlo ke konsolidaci českého pivovarství. Pivo dnes u nás vaří 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech. Dále je u nás 36 restauračních minipivovarů, ze kterých je nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499. Všechny ostatní vznikaly po roce 1991.

Zprůmyslnění

pivovarství bylo provázeno postupnou koncentrací výroby. V polovině 19. století je v Čechách 1 052 pivovarů a jejich počet se dále snižuje na 666 pivovarů v roce 1912, 526 po I. Světové válce a na 260 pivovarů v r. 1946.Po komunistickém puči v roce 1948 byl celý pivovarský průmysl znárodněn a v podmínkách socialistického řízeného hospodářství se dostal na dlouhou dobu na okraj zájmu vládnoucí moci. Dochází k další násilné koncentraci pivovarského průmyslu. Začátkem 70. let minulého století pak byly v českých zemích postaveny dva nové pivovary. Z nich pivovar Radegast se dnes velice dynamicky rozvíjí a zařadil se mezi největší pivovary.

Historicky

se odhaduje, že v 16. století bylo v Čechách asi 3 000 pivovárků, městských, klášterních a šlechtických, výroba piva však měla řemeslný charakter. V 18. století pokrokový český sládek F. O. Poupě bojuje za vyšší kvalitu českého piva a kromě jiného je známá jeho zásada: pšenici na koláče, oves pro koně a jen ječmen na pivo.V průběhu 19. století, na základě využití nových vědeckých a technických objevů, pivovarnictví v Čechách postupně přechází na jinou úroveň - stává se průmyslovým podnikáním. V té době byly v českých zemích založeny desítky nových pivovarů a také mnoho malých pivovárků zaniklo. Vedle jiných vzniká v těch letech i pětice dnes nejznámějších českých pivovarů Plzeňský Prazdroj (1842), Smíchovský Staropramen (1869), pivovar Gambrinus v Plzni (1869), pivovar Velké Popovice (1874) a pivovar Budějovický Budvar (1895) a také známé moravské pivovary Přerov (1872) a Starobrno (1872).

remeslníci,

kteří později vyráběli slad a pivo se sdružovali do cechů, které měly své znaky, praporky a také patrony. Celosvětově se jako patron pivovarníků uvádí Gambrinus, brabantský panovník. To se možná českému cechu sladovníků a pivovarníků nelíbilo a za patrona svého cechu si vybrali sv. Václava (neprokazatelně se traduje, že českým pivovarníkům přiznal sv. Václava jako patrona již král Karel IV). Z těchto dvou událostí vznikla často připomínaná "Svatováclavská tradice" v českém pivovarnictví.

Šlechtici

a rytíři považovali původně výrobu sladu a piva za činnost nedůstojnou pro svůj stav. Když však viděli, že výroba piva je finančně přínosná, přestali ctít čest svých zásad a erbů, začali také na svých statcích a v poddanských vesnicích vařit pivo, aniž jim vadilo, že tím porušují královská práva a výsady. S tím se nechtěli smířit města, došlo k dlouholetým sporům, které trvaly více než 30 let. Až r. 1517, za vlády krále Ludvíka Jagelonského došlo v předvečer svátku sv. Václava k uzavření tzv. Svatováclavské smlouvy, na základě které bylo právo vaření piva přiznáno stavu městskému, šlechtě i rytířům, pouze lid selský toto právo neměl.

Prvním dochovaným dokladem

o pivu v českých zemích je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. Z roku 1088, kterou kolegiatnímu kostelu na Vyšehradě přiděluje desátku chmele na vaření piva. Je více než pravděpodobné, že v Čechách se pivo vařilo již před tímto rokem. Vařením piva se v prvních dobách českého pivovarnictví zabývaly ženy, pivo se vařilo ve světnici a kvasilo v tzv. pivních hrncích v komorách. Domácí pivovárky pak vznikaly i v různých klášterech. Je pochopitelné, že panovníci se snažili výrobu piva využít i ve svůj prospěch a v královským městům, aby posílili jejich moc, udělovali výsadu "právo vaření piva". Právo vařit pivo bylo spojeno s vlastnictvím domu, později pouze uvnitř hradeb. Právovárečné domy měly původně své vlastní pivovárky, později se vlastníci takových domů spojovali a měli společný pivovar ve kterém pivo vařili. To byl zárodek pozdějších právovárečných spolků a měšťanstev.

Pivovarství a sladařství v českých zemích

Pivo stejně jako slad a chmel, je více než oprávněně považováno za typický výrobek České republiky. Tato oblast má dlouholetou tradici ve vaření piva, jehož kvalita se stala světoznámou.
Původ piva je však orientován do mnohem starší doby a do jiných oblastí. Již v dobách ranné sumérské dynastie, asi 3 000 let před naším letopočtem, mělo pivo v životě tehdejších lidí význačné místo a stalo se i předmětem v zájmu tehdejších vládců. Starobabylonský panovník Chammurabi (1762 - 1750 př.n.l.) nechal doslova vytesat do svého zákoníku i několik ustanovení o trestech za lichvu a falšování při výrobě piva. (Chammurabiho zákoník je "sepsán" klínovým písmem na čedičové stéle, která je uložena v pařížském Louvru).

17.

Alkohol rozvíjí duševní činnost doba, kterou stráví zákazník supermarketu přemýšlením, hodnocením, rozhodováním a vybíráním (což jsou všechno vysoce intelektuální aktivity) lahve alkoholu z regálu, je podstatně delší nežli doba, kterou věnuje vybírání krabice mléka.

Poznámka na závěr: Více než 50 % statistik sestavují lidé v akutně střízlivém stavu, mezi nimiž je procento výskytu alkoholiků nižší než 50 %.

14.

Alkoholici jsou společensky zábavnější než abstinenti - opilý totiž zaujme, pobaví nebo pohorší své okolí i tehdy, když to vlastně ani nemá v úmyslu.

15. Potření alkoholismu by rázem zničilo významnou součást kvetoucí zdravotnické osvěty.

16. Historická zkušenost nás učí, že prohibice a následná abstinence vedou k razantnímu vzestupu zločinnosti - zřejmě podle principu, že postižením menšího lumpa se uvolňuje prostor pro lumpa většího.

10.

Nebýt alkoholiků, procento nezaměstnaných by vzrostlo v důsledku poklesu prosperity a následného omezování provozu pohostinských živností.

11. Díky existenci alkoholiků si činnost parlamentu udržuje stabilně vysoký stupeň hodnocení na žebříčku kulturně zábavných pořadů České televize.

12. Alkohol rozvíjí estetické cítění obyvatelstva - regály s láhvemi alkoholu působí barevně daleko zajímavěji nežli regály s láhvemi minerálek.

13. Procento abstinentů mezi nemocnými lidmi je výrazně vyšší nežli procento abstinentů mezi zdravými, stačí udělat anketu mezi diabetiky, dvanáctníkovými vředaři, žalučníkáři a mnohými jinými.

pravidla

7. Stoprocentní alkohol je stoprocentně účinné desinfekční činidlo mimo jiné chránící tkáně před rozkladem, lze tedy usuzovat, že padesátiprocentní alkohol ochrání tkáně před rozkladem z jedné poloviny.

8. Fakt, ze alkoholik utrácí podstatnou část svých přijmu za pití usnadňuje národohóspodářské plánování.

9. Mezi alkoholiky je významně nižší incidence fraktur dolní končetiny přivozených sportovní činností, ve srovnání s incidencí frakturv běžné populaci, tomu odpovídající nižší čerpání ze zdrojů zdravotního pojištění je evidentní.

4.

Statisticky spotřeby alkoholu dokládají, že to, co nevypijí abstinenti, vypijí ti, kteří alkohol pijí - čímž abstinenti prokazatelně přispívají ke zhoršení jejich zdravotního stavu.

5. Z policejních statistik vyplývá, ze podnapilí pachatelé jsou snadněji přistižitelní a při zatýkání kladou menší odpor než pachatelé střízliví.

6. Pijáci slivovice a jiných ovocných destilátů, jako jsou calvados, barack pálenka, ořechovka, višňovka, terkelice, tequilla a brandy přispívají statisticky významněji nežli nepijáci tomu, aby ovoce bez užitku neshnilo.

Alkohol a statistika

1. Více než 99,9 % všech abstinentů kteří kdy po tomto světě chodili, už zemřelo a často na nemoci velice nepříjemné.
2. Ze všech žijících abstinentů jich plná polovina vykazuje ve své populaci podprůměrný pracovní výkon.
3.. Abstinenti přispívají statisticky signifikantně méně do hrubého domácího produktu (HDP) občane pijící.

Stupeň 8

Nekontrolovatelné močení, pokus mlátit souseda svým psem, úplná ztráta
paměti, jazyková část mozku ztratila funkci.

Stupeň 9
Pohlavní styk se psem ze stupně 8, pak odvedeno
a) policií nebo
b) sousedem nebo
c) ambulancí.
Každopádně nakažení neznámou pohlavní nemocí.

Stupeň 10
Nebyl nikým dosažen, neexistují autorizované popisy.

Stupeň 6

Spaní též možné i na lavici v parku, maximální hlad, filosofování o
světové
politice, hluboké přátelství s parkovacími hodinami, bez orientace,
diskuse
s bankomatem.

Stupeň 7
Ztráta mateřského jazyka spojená s problémy ovládat obsah žaludku,
velikášství v začátcích, dosažení maximální atraktivity u druhého pohlaví.