na zasmani

Jedno pivo! poručí si host. Číšník přinese evidentního napěněného podmíráka.
Dotočte to, prosím. To není třeba, to dojde. Host po chvíli odchází: Platim!
Bude to 7,20 Kč. Host podává pětikorunu. Pardon, říkal jsem 7,20! To je v vpořádku, to dojde.
--------------------------------------------------------------------------------

Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim blíží ten záchranářskej pes, bernardýn se soudkem.
A tak říká tomu druhému: Hele, nejlepší přítel člověka. No jo, a nese ho pes.
--------------------------------------------------------------------------------

Tuhle jsem si všiml zvláštní věci u těch chlapů, co pořád vysedávají po barech a hospodách.
Našel jsem jen dva dobré důvody pro jejich počínání. Buď nemají manželku, se kterou by byli doma... nebo mají.

indiani

Skutečně pravidelný kontakt s alkoholem si ovšem naši předkové dokázali zajistit až relativně pozdě. Jaký nápoj byl tím úplně prvním?
Odpověď je dosti obtížná. Aby se v primitivních podmínkách podařilo přinutit něco zkvasit, bylo především potřeba použít plodinu (v tuto chvíli pomíjíme med a medovinu, stejně jako nápoje vyráběné kvašením mléka) o vysokém obsahu jednoduchých cukrů. Tuto podmínku nesplňovaly první obilniny ani planá vinná réva či většina ovoce. Například planá vinná réva byla hodně rozšířena na východním pobřeží Severní Ameriky - natolik, že Vikingové, když tuto zemi objevili, ji nazvali Vinland - ovšem místní Indiáni kvašené nápoje vůbec nepili. Dokonce měli díky genetické mutaci sníženou i samotnou schopnost alkohol odbourávat, což bylo jednou z příčin, proč s nimi později zatočila "ohnivá voda" evropských osadníků.

...

* Alkohol je zde drogou, kterou si piják buď sám ordinuje, aby potlačil nepříjemné psychické stavy, nebo aby dosáhl ve společnosti příjemného stavu, nálady a přiblížil se lidem nebo lépe řečeno svým spolupijákům. Frekvence abúzu alkoholu a dávky alkoholických nápojů během času stoupají, nedochází však dosud k alkoholické intoxikaci.


* Tolerance na alkohol dále stoupá, dochází nejdříve k občasným, později k stále častějším stavům opilosti, tj. k alkoholické intoxikaci. Piják pije rychleji, zejména v začátku požívání alkoholických nápojů a často přechází od méně koncentrovaných ke koncentrovanějším nápojům. Okénka jsou v tomto stadiu spíše vyjímkou.

nemoci

Nelze nikdy odhadnout, kolik kdo může pít, aby mu to nic "neudělalo". Spíše platí: Nezáleží ani tak na tom, kolik kdo vypije, jako spíše na tom, "co mu to udělá".

Všimneme si nejdříve, jaké škody způsobuje alkohol na trávicím ústrojí. Zde dochází jak ke změnám na žaludeční a střevní sliznici, tak i ke změnám složení žaludečních šťáv. Dnes vyšetřujeme spíše gastroskopicky než rentgenologicky, tzn. vyšetřujeme sliznici přímo malým zrcátkem a popřípadě malý kousek sliznice kontrolujeme mikroskopickým vyšetřením. Složení žaludečních šťáv souvisí pak s větším nebo menším poškozením sliznice a má pochopitelně velký význam při trávení a při využívání potravy. Piják je často v situaci, že dobře ví, že si dopřává, ale že neumí spotřebované, třeba hodnotné jídlo využít ve prospěch svého organismu. Porucha trávení vede později i ke změně chuti a jídelního lístku a nakonec k nechutenství provázenému zácpou, průjmy a někdy obojím.

Těžší abuzéři trpí často vředovou nemocí; často se u pacientů, kteří mají potíže s nadměrným pitím alkoholu, setkáváme s operací žaludku. V tomto případě není vinen vždy výhradně jen alkohol, u vředové nemoci se jistě připojuje i porucha nervového systému, ale pití alkoholu celý průběh nemoci pochopitelně jen zhorší. Přitom je paradoxní, že potíže spojené s žaludečním vředem pijáci často a s oblibou "léčí" právě sklenkou alkoholu, po které jejich subjektivní potíže na čas zmizí.

Funkci jater můžeme vyšetřovat trojím způsobem. Nejprve zevním vyšetřením, jímž zjistíme, že játra, která jsou hmatatelná pod pravým žeberním obloukem, bývají zvětšená o šíři dvou i více prstů a současně jsou i citlivá. Jistotu o skutečném stavu jater každého pijáka nebo závislého na alkoholu lze získat jaterní punkcí, při níž se odebere malý kus jaterní tkáně, který se může vyšetřit mikroskopicky. Toto vyšetření jako jediné ze všech přináší jistotu o stavu jaterní tkáně člověka závislého na alkoholu.

Pokracujeme s pivem

Takto získaný produkt se nazývá mladina. Mladinu přefiltrujeme, abychom ji zbavily chmele a zchladíme ji na teplotu asi 5 stupňů Celsia. Zchládlou mladinu zakvasíme pivovarnickými kvasnicemi, přičemž hašení trvá 8-14 dnů. Při procesu hašení by teplota neměla přestoupit 8 stupňů Celsia.
Jakmile se pivo vyčeří a kvasinky se usadí na dno, tak můžeme pivo stáčet do sudu. Poté jej ještě dokvašujeme - během této doby musí být sud uzavřený, aby pivo zachytilo asi 0,3% přírodního kysličníku uhličitého. Toto trvá opět několik týdnů (podle hustoty mladiny). Slabší může dokvašovat 3-6 týdnů, ležáky i několik měsíců (až 8 měsíců). Asi už chápete, proč se jim říkají ležáky:-))

jak alkohol posatupuje...

V počátcích alkoholického opojení (první stadium opilosti) vzniká u člověka stav spokojeného a sdílného rozpoložení mysli. Obvykle se to projevuje i navenek veselým výrazem obličeje, živou mimikou, výřečností a smíchem. Člověk je rozpustilý, snadno a rád uzavírá přátelství, dostavuje se u něho zvýšený pocit sebevědomí, dojem, že by snadno překonal všechny životní těžkosti. A právě tento stav, v němž se lidé cítí znamenitými a schopnými, je často nejsilnějším popudem, že člověk sahá po alkoholu a považuje alkohol za útěchu ve štěstí i neštěstí.


V dalším průběhu opilosti (druhé stadium opilosti) se pijící člověk stává nekritickým, netaktním, začíná křičet, zpívat, nedbá o své okolí. Jeho chování a jednání je impulsivní, nepromyšlené. Takoví lidé již postrádají schopnost naslouchat druhým, neumějí kontrolovat svou řeč, jejich obličej rudne, tep stoupá nad 100 tepů za minutu. Pohyby jsou neuspořádané, opilý snadno porazí sklenici, má závratě, při chůzi vrávorá, vidí dvojitě.

Při těžké akutní otravě alkoholem (třetí stadium opilosti) se dostavuje již únava, spavost, často zvracení. Obličej ztrácí svoji červeň a bledne. Při velkých dávkách alkoholu se opilost podobá narkóze: dochází k úplnému bezvědomí, necitlivosti, mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, tep měkký, dýchání pomalé, zornice normální nebo rozšířené, na světlo nereagují. Někdy je člověk zmatený, blouzní, zmítá s sebou a tropí povyk. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci může zemřít i následkem ochrnutí tzv. dýchacího centra v prodloužené míše.

V prvním stadiu opilosti dosahuje koncentrace alkoholu v krvi 1 - 1,5°/oo, v druhém stadiu 1,5 - 3°/oo a ve třetím stadiu dosahuje koncentrace 3 i 4°/oo. Stupeň opilosti, jak již bylo uvedeno, je tedy charakterizován jednak vnějšími projevy, jako je porucha chůze, porucha rovnováhy, jednak obsahem alkoholu v krvi, přičemž 100% shodu projevů vnějších a vnitřních vykazují teprve hladiny nad 2 o/oo alkoholu.

Vnější projevy opilosti se mohou totiž za určitých okolností (např. úlekem při dopravní nehodě) náhle a alespoň na krátkou dobu změnit a člověk jako najednou "vystřízlivěl". Naproti tomu není znám žádný prostředek, který by výrazněji ovlivnil hladinu alkoholu v krvi. Z tohoto důvodu je také Widmarkova zkouška na určení koncentrace alkoholu v krvi potřebným důkazem při zjišťování i hodnocení stupně opilosti člověka pro potřebu soudního řízení.

Pivo

K výrobě piva jsou zapotřebí tři základní suroviny. Je to CHMEL, SLAD a VODA. Ty jsou důležité z materiálního hlediska, ale dalším neméně důležitým faktorem pro výrobu kvalitního piva je samozřejmě to, co mají Češi nejlepší, a to know-how. Tyto věci dodávají pivu tu charakteristickou nevyměnitelnou chuť.
Nejdříve musíme důkladně vyčistit kvalitní ječmen, ze kterého budeme slad vyrábět. Ten by měl po správnosti vstřebat asi 45% své vláhy vody. Při máčení je vhodné ječmen "přivzdušňovat" (mohl by dojít k "zadušení" ječmene). Poté namočený ječmen necháme klíčit na podnosech ve vrstvě asi 10-15 cm silných. Během klíčení je vhodné převracet. Ječmen necháme klíčit až než střelka dosáhne asi 3/4 délky zrna.
což takhle dát si pivo:-) Nyní máme vyrobený tzv. "zelený slad". Poté jej budeme postupně vysoušet asi po teplotách 35 - 50 - 60 stupňů Celsiových a nakonec se dosuší při stálém větrání a teplotě 75-80 stupňů Celsiho.
Po vysušení a odstranění kořínků a klíčků se slad rozmělní v mlínku, důkladně se promíchá a získaný rmut se postupně zahřívá až do varu. Zahřívání by mělo trvat asi 3 hodiny při teplotě 65-70 stupňů Celsia. Během těchto pocesů se přeměňuje (štěpí) škrob v cukr a některé bílkoviny se převádějí do rozpustného stavu.
Uvádí se, že na 1kg sladu se odměří 7-10 litrů vody. Po filtraci se získává tzv. sladina. Nyní můžeme sladinu vařit s chmelem (asi 2 hodiny v množství 3%).

Pokracovani co je to alkohol

Chce-li někdo z nás uhasit žízeň, může svobodně volit mezi vodou, minerálkou, limonádou nebo pivem. Protože však volba tekutiny se váže na její určitou chuť, sáhne člověk v takovém případě nejspíše po tom, co dlouhá léta chuťově trénoval, tj. po půllitru piva. Takový chuťový návyk na pivo všemožně usnadňovaly nejrůznější okolnosti (cena, propagace), zatímco chuťový návyk na minerálku byl a je ztěžován jejím nedostatkem. Tato běžná situace je nebezpečná, jedná-li se například o řidiče. Je pochopitelné, že řidič potřebuje nahradit úbytek vypocené tekutiny, když má za sebou několik hodin jízdy v horkém létě. Jestliže však zůstane věrný chuťovým návykům a nahradí ztracenou tekutinu pivem, nemůže se vyhnout účinku alkoholu jako drogy, neboť alkohol je obsažen i v nejslabším pivu.

Samohonka

Co to samohonka, či špiritus vlastně je? To je jednoduché.. Je to vlastně podomácku vypálená kořalka, která není zrovna zdraví prospěšná, protože jí většina kutilů ani neodfiltruje . Nejproslulejší výrobou jsou asi poláci a rusové, kteří z důvodu úspor vypalujou jako div¨í a chlastaj samohon po hektolitrech. Jinak tenhle humáč se dá pálit z čeho si zamanete a co alespon trochu nakvasi. Takže klidně i ze shnilé trávy... Při pití si ještě dávejte pozor, az druhý den nemácháte bílou hůlkou

Od kdy chlastame?

Sice vás to asi pžekvapí, ale človek se s alkoholem na sto procent setkal ješte než se vůbec vyvinul v neandrtálce. Ke kvašení plodů a listů rostlin dochází v přírodě totiž svévolně. Velká většina lidí vlastní gen, který má na starost syntézu alkoholdehydrogenázy, a kvůli němu jsme schopní alkohol metabolizovat. díky tomu dokážeme zažívat příjemné pocity z omímení alkoholem (samozřejmě i ty horší, jako třeba kocovinu)

co_je_to_alkohol

Alkohol C2H5OH - je jednoduchá molekula, která vzniká kvašením cukrů. Podle současných poznatků patří mezi psychotropní látky. bod varu je při 77°C a tuhne při -117°C. Má řadu pozoruhodných vlastností, mimo jiné, že kvasinky, které umožnily jeho vznik, nechá žít asi jen do koncetrace 14% alkoholu. Vyšší koncentrací kvasinky hubí.Při pití alkoholických nápojů si někteří lidé neuvědumují, že neukájí pouze žízeň nápojem, který jim chuťově vyhovuje, ale že si i pěstují tím návyk na větší nebo menší pravidelnou konzumaci alkoholu.